Dana Yoga | jógová psychologie
63
archive,category,category-jogova-psychologie,category-63,ajax_fade,page_not_loaded,,qode_grid_1300,footer_responsive_adv,qode-theme-ver-10.1.2,wpb-js-composer js-comp-ver-5.7,vc_responsive

jógová psychologie

Rága je třetí kléša, která vyjadřuje naši připoutanost až závislost. Patanjali v jóga sútrách píše: „Rága je připoutanost k potěšení.“ V dnešní době jsme lovci a sběrači „potěšení“, ke kterým pak máme tendenci se poutat. Ať už se jedná o konkrétní osobu, alkohol, nebo adrenalinové zážitky. Vytváříme si...

Druhou kléšou zmiňovanou v jóga sútrách je asmita, která bývá překládána jako „ego. Spíše, než ego však vyjadřuje „falešnou identitu“ neboli situaci, kdy se upínáme k měnícím se částem naší bytosti jako k naší skutečné podstatě. V průběhu času se mění náš vzhled, naše tělo, měníme zaměstnání, vztahy, proměňují...

Když jsem s jógou před dvaceti lety začínala, zajímala mě hlavně z toho fyzického hlediska, jógová historie a filosofie mě upřímně až tak moc nebraly. Tak jako většina začínajících, jsem jógu vnímala jako způsob, jak posílit moje svaly, protáhnout a zpružnit tělo a díky pohybu se cítit...

Tento příspěvek jsem nedávno psala pro časopis Jóga Dnes. Ani ve snu mě nenapadlo, jak aktuální brzy bude. Taky patříte mezi ty, kteří v tuto chvíli snaží žonglovat mezi homeoffice, školní výukou ratolestí, vařením obědů a  zachováním si aspoň kouska zdravého rozumu? Možná oceníte následující...

Známe to všichni. Občas vydržet u některých úkolů, dotáhnout do konce nekončící projekt, splnit nepříjemné povinnosti se zdá skoro nad naše síly. A někdy se musíme opravdu hecnout, abychom to nevzdali. Tomu se říká tapas. Ne nemluvím teď o španělské večeři, ale o třetí z řady...

Sanotoša neboli spokojenost je druhou nijámou. A byť je to něco, co všichni hledáme, po čem toužíme, není vůbec snadné tuto nijámu opravdově naplňovat.  Napadlo Vás někdy, jak často vyslovíme větu typu „až budu mít větší byt, lepší práci, víc volného času, nového partnera, budu šťastná/ý“?...

Poslední pátá jáma - aparigraha rozhodně není tou poslední ve smyslu „nejméně důležitá“. Naopak. Pokud bychom se dokázali tímto principem řídit v každodenním životě, hodně by se nám asi ulevilo. Aparigraha totiž v překladu znamená „nehromadění, neulpívání“.  Nehromadění se týká samozřejmě hmotných statků či peněz, ale i informací...

Čtvrtou jámou je brahmacharya, která bývá často překládána jako „sexuální zdrženlivost či celibát“. Význam slova brahmacharya doslova znamená „chování, které vede k Brahmánu“ (Brahmán je v hinduismu výraz pro Stvořitele), tedy chování, které vede ke spojení s  „vyšší sílou“, k něčemu „božskému“. Z tohoto důvodu tedy ti, kteří usilovali...

Třetím jógovým principem neboli jámou v pořadí je asteya – „neukradneš“. A to nejen ve fyzickém slova smyslu, že někdo někoho okrade o nějakou hmotnou věc, ale asteya jde mnohem hlouběji.  Pro mě osobně je to ten nejdůležitější princip.  Protože pokud půjdeme do úplného detailu významu...

Druhou jámou v pořadí je satya, která znamená „pravda či pravdomluvnost“.  S pravdou to nemusí být vždy tak jednoduché. Nebývá totiž jen jedna. Zaleží často na úhlu pohledu a vidění/vnímání situace v daný okamžik.  Osoby stojící na opačných stranách argumentu jsou vždy přesvědčeni o “své pravdě”...