Minulý sloupek jsem končila otázkou, jak studenti reagují na naše doporučení, nabídku modifikací či pomůcek. A jak na jejich reakci zase reagujeme my lektoři? Často se mě začínající lektoři na školení ptají „Co mám dělat, když jim nabídnu jednodušší variantu pozice a oni ji nepřijmou, nebo pomůcky odmítnou? Mám je víc přesvědčovat, když mám strach, že si ublíží? Mám jim pomůcky nutit?“

Odpovídám, že ne. Tohle je lekce pro nás lektory, jak být průvodcem v jógové praxi, respektovaným učitelem, a ne někým, kdo diktuje či dokonce vytváří dogmata, která do jógy z její podstaty nepatří. První jámou je ahimsa, která znamená „neublížit“, ale také „respektovat“. Při vedení lekcí je potřeba neustále hledat správnou rovnováhu mezi vytvořením bezpečné praxe a zároveň respektem k tomu, že student má vlastní hlavu a tím pádem i názor. Pokud se rozhodne naši nabídku alternativy nepřijmout, je to jeho rozhodnutí, které musíme respektovat. Můžeme sice argumentovat důvody, které nás k nabídce vedou, ale ruku na srdce – kolik máme času na vysvětlování v průběhu dynamické vinyasy s dalšími studenty za zády? Mnoho ne.

Je proto důležité studenty jógy naučit, že zodpovědnost za jejich tělo se vším, co k němu patří, a tedy i za jejich praxi, nesou oni sami. A naučit je nebrat alternativy jako neschopnost, ale naopak jako prostor pro jejich růst, zdraví a umět se o své praxi rozhodovat. Vytvořme pro ně bezpečnou praxi tím, že jim budeme často nabízet:

Varianty jedné pozice od jednodušší po náročnější – podle úrovně studentů to budou třeba jen dvě varianty, tu nejnáročnější nabídněme jen v případě, že jsou v lekci studenti, pro které je vhodná. Nikdy neděláme náročnou pozici proto, abychom studentům předvedli, co zvládneme my.

Pomůcky – ukážeme modifikace pozic s pomůckami. Pokud lekci předcvičujeme, tak je sami použijme, aby viděli, že je naprosto v pořádku i pro pokročilého praktikujícího je používat. Naopak můžeme vyzdvihnout jejich benefit i pro nás – více otevřou hrudník, prodlouží ruce/nohy atd. Zahrňme pomůcky do praxe jako její běžnou součást.

Výběr ze dvou pozic – může se jednat o dvě podobné pozice v trochu jiném provedení – např. vleže na zádech jim ukážeme dvě varianty rotací a necháme na nich, kterou si vyberou, nebo o dvě úplně jiné pozice, protože jedna je náročná, a ne každý je na ní ten den připravený – např. pozice svíčky versus pozice ležícího motýlka (ženy kvůli menstruaci se nechtějí obracet, nebo je svíčka náročná na krční páteř), mají tedy možnost se sami rozhodnout, kterou pozici zvolí podle aktuální situace.

Počítání dechů – zadejme jim pozici, kterou ať drží na určitý počet dechů a poté z ní sami odejdou – např. v pozici můstku, ať si počítají 5 dechů a pak sami klesnou na zem, nebo v pozici stromu ať vydrží na 3 dechy a pak si sami vystřídají strany. Naučí je to pracovat s dechem, vnímat ho, uvědomit si, jak dýchají, jak dlouho v pozici zůstávají, nespoléhat na lektora.

Prostor pro vlastní volbu pozice – v lekci s pokročilejšími praktikujícími můžete nabídnout i několika minutový prostor pro vlastní praxi. Např. navedeme studenty k rovnovážným pozicím a vybídneme je ať si udělají dvě až tři rovnovážné pozice dle vlastního výběru, nebo v závěru lekce před relaxací ať si provedou několik pozic, které vnímají, že jejich tělo na závěr ještě potřebuje.

Těmito (a dalšími) možnostmi učíme studenty lépe vnímat své tělo a jeho potřeby, svůj dech a jeho kvalitu, nespoléhat se na lektora, který jim vždy řekne, co mají dělat, ale naučí se, že lektor je praxí pouze vede. Zodpovědnost za tělo a jeho zdraví je plně v jejich rukách. Ano je důležité, aby lektor věděl o případných zdravotních komplikacích svých studentů a bral na ně ohled, ale není v jeho silách „ušít lekci na míru“ pro každého z nich, k tomu jsou určené individuální lekce. Ve skupinové lekci je naším úkolem vytvořit prostor pro bezpečnou praxi, ve které se studenti mohou rozhodnout o tom, co je pro ně přínosné a co ne, kdy se potkají s výzvami a kdy naopak budou šetřit energií, kdy přijmou alternativu nebo doporučenou pomůcku. Je to jejich praxe a oni si ji s naší pomocí a podporou utváří.